Zkušenost s Vodafonem k (ne)zaplacení

Po dnešním přečtení článku od Michala Krčmáře Jak vypadá firemní péče od společnosti Vodafone? jsem narychlo sepsala své zkušenosti.

V práci jsem řešila zbytečně vysoké účty za hovory se zákazníky, proto jsem se rozhodla změnit tarif u Vodafonu. Z nějakých 125 volných minut na 400 volných minut. Vlezla jsem do jejich Samoobsluhy a změnu provedla. Respektive jsem tam dělala ještě nějakou další změnu a systém mi napsal, že nemohu tyto dvě změny udělat najednou, takže jsem čekala do druhého dne a tarif změnila. Další den mi přišla sms, že tarif byl změněn na mnou požadovaný. Super. Dále jsem neřešila.

Až jednoho dne…
Z telefonu nešlo volat. Tuším, že to byla středa nebo čtvrtek.  Začala jsem pátrat po příčině, protože zrovna byly výpadky našeho VoIP telefonu, mobil jsem tedy nutně potřebovala ke komunikaci se zákazníky. Samozřejmě jsem prvně vlezla do oné Samoobsluhy a tam zjistila, že na dané číslo není žádný tarif nastaven. Koukala jsem zaraženě, co to má znamenat. Zavolala na zákaznickou linku, kde mi bylo sděleno, že tam žádný tarif nikdo nenastavil. To se mi samozřejmě nelíbilo. Nadiktovala jsem datum, kdy přesně jsem změnu provedla. Slečna se “znovu” podívala do systému a najednou to tam viděla a oznámila mi, že ta změna tam opravdu je zaevidovaná, ale systém ji asi nějak neschroustnul a přehodil to na stav, že není nastavený žádný tarif. Ten den proběhly s Vodafonem 3 telefonáty, ale nic nenasvědčovalo, že by se problém měl vyřešit.
Ještěže už nějaké (možno nahradit slovem negativní) zkušenosti z některých úřadů a firem mám a sms o změně jsem si nechala v telefonu uloženou. Slečna řekla, že neví, co s tím, a že to předá na technické oddělení a že do druhého dne to spustí. Nikdo se neozýval, druhý den opět telefon nefungoval. Opět jsem volala na zákaznickou linku, kde to vzala jiná slečna, které jsem celou situaci vysvětlila znovu. Tentokrát už jsem důrazně zmínila, že je to v tu chvíli jediný telefon pro komunikaci se zákazníky. Bylo mi oznámeno, že technické oddělení už to řeší. Ó, jaká útěcha.

V první řadě mě udivuje, že kvůli každé blbině mi Vodafone posílal sms, ale to, že mi zablokují telefonování, o tom nikdo informovat nemůže? A to kvůli takové hovadině, jako je jakýsi volací limit (k tomu se ještě dostaneme). Má tohle Vodafone u firemního zákazníka, který včas platí všechny faktury, zapotřebí? Telefon začal fungovat v neděli. Ale to by nebylo ono, aby se tím vše vyřešilo.

Domluvila jsem se s účetní, aby hlídala vyúčtování, co tam bude za tarif/cenu. Nebylo tam nic, takže jsme volali za “velmi výhodných” 6,5 Kč/min. Následoval tedy další telefonát do Vodafone, kde mi oznámili, ať si jako firma napíšeme reklamaci se žádostí o vrácení peněz. Takže jsme opět řešili problém, který vznikl ne naší vinou. Žádost jsme poslali, ale opět nebylo vyřešeno, protože než žádost dorazila a než ji vyřídili, překlopilo se nám další zúčtovací období. Jenže já hlava pomazaná, jsem s tím tak trochu počítala, takže jsem to rovnou do žádosti o vrácení peněz uvedla, že reklamaci uplatňuji i na další období, pokud bude špatně zaúčtováno. A opravdu, i následující měsíc nám byl zaúčtován stejně špatně. Ve finále nám Vodafone vracel skoro 3 000 Kč, které by jim spadly do chřtánu. Tak nějak bych čekala, že když zjistili příčinu problému, mohli to rovnou opravit i ve vyúčtování, aby se ta jejich chyba do něj nepromítla. Ale proč by to vlastně dělali, když někteří zákazníci si to třeba neohlídají, resp. je nenapadne, že když řeší jeden měsíc problém, tak se to promítne i dál.

Holt, co si člověk sám neohlídá…

Za necelý měsíc přišel omluvný dopis. Ale jedno velké plus to celé mělo. Při čtení dopisu jsme se ve firmě pobavili, skoro v každém odstavci použili oslovení “paní inženýrko”. :-D

Jinak jako příčina problému bylo uvedeno následující:
“Zjišťovali jsme důvod blokování odchozích služeb. Došlo k němu kvůli vyčerpání Volací jistiny, která je u tohoto telefonního čísla nastavena na částku 2300 Kč včetně DPH. Jelikož při změně tarifu dochází k navýšení částky za měsíční paušál, již se tarif za 1 000 Kč (400 minut) nevešel do Volacího limitu a tím došlo k nastavení tarifu na nulové balíčky s voláním za 6,50 Kč včetně DPH za minutu hovoru. Volací jistinu si můžete kdykoliv upravit. Pomůže Vám operátor Vodafone firemní péče na čísle *007. Děkujeme”

Asi je velký problém, pokud nestačí jistina, napsat zákazníkovi, aby si ji navýšil. Mimochodem, ty sms, které mi standardně každé 4 dny chodily, byly právě o tom, kolik procent volací jistiny mám provoláno. O to spíš nechápu, proč mi nikdo nedal vědět, když jistina nestačila na nový tarif a proč vůbec u firem s dobrou platební morálkou je potřeba nějakou jistinu řešit. Chci prostě a jednoduše volat a co provolám, to zaplatím. Z hlediska zákazníka by bylo přijatelnější řešení, aby systém po zjištění nedostatečné výše jistiny napsal, že změnu nelze provést a žádost o kontaktování zákaznické péče. Pořád lepší, než když si systém nastavuje, co se mu zlíbí, aniž by byl o tom zákazník informován. Howgh :)

Posted in Uncategorized | 2 Comments

Příběh na Z

Příběh na Z předcházel P. Byl krátký pro twitter. Tohle vzniká nejlépe večer nebo v noci, když Marcel Kupka vymyslí nebo retweetne (nebo chcete-li retvítne) nějakou “pitominku”. Někteří jedinci, kteří nemohou spát, se toho chytnou a už je dílo dokonáno.

Zdeněk zvedl zadek ze záchodu, zapnul zip. Zmlkl, zůstal zírat, zamčený zámek zapadl. Zkouší znovu zabrat. Zatracený zaseklý zámek. Za zdí zvoní zvonek. Zuzana? Zoufale zavolá: Zlato? Znenadání zvonek ztichl. Zdeněk zneklidněl. Zuzana ztratila zájem. Zatracený zvyk zamykat záchod :-) .

Posted in Uncategorized | Leave a comment

Příběh překypující péčkem

P – příhodné písmenko pro psaní příběhu.

Pondělí. Při poklidné podvečerní procházce po pěšině podél potoka Pavel přemýšlel. Prohlížel přírodu. Pipinky plavaly proti proudu. Pes počůral popelnici. Potkal překrásnou plavovlásku. Panečku, pěkná prdelka, parádní prsa, prostě prima. Pronikavý pohled plavovlásky Pavla pohltil. Pak přišla pohroma. Proletěl popelavý pták. Posral Pavlovi pulovr. Pohár přetekl. Pavel ptákovi pohrozil pěstí. Pak pumelenice. Puberťáci práskají petardami. Plavovláska prchla před puberťáky pryč. Puberťákovi petarda popálila pár prstů. Potřebuje pohotovost. Poklidná procházka pokračuje. Pavel plánuje příští pátek… pojišťovna, pivko, párty.

Pátek po poledni. Pavel přečkal poradu, prohlíží poštu, předstírá práci. Půl páté – padla. Půjde podepsat papíry. Pravidelně pálí polena, proto potřebuje pořádnou pojistku proti požáru. Postupně prohrabává podklady. Přemýšlí. Proboha, proč pro podepsání pojistky potřebují potvrzení příjmů? Podivné praktiky. Praštit pacholky přes prsty. Přesto pojišťovně papíry podepisuje.

Páteční podvečer. Pije páté pivo, pozřel porci prasátka. Pomlaskává. Pravý požitek. Pak pociťuje první příznaky problému, podezřelou pachuť. Patrně přehnal pití piva. Platí. Pospíchá pryč. Proč? Proboha, Pavla postihuje průjem. Postrádá papír, povzdychne, použije pětistovku. Pitomé použití peněz. Proč půjčoval při procházce paníčkovi pokaděného psa papírový pytlík, popleta?

Průšvih. Pavla přepadá panika. Přítelkyně Petra pořádá páteční párty. Pavel pozapomněl. Popošel, popoběhl, pádí. Plác. Padá. Potichu procedí přes pysky: Pospíchej pomalu, pospíchej pomalu. Plánuje přinést Petře puget. Přeskočí přes první plot. Pěstují pouze pažitku? Podivíni.

Párty probíhá. Pálenka, pivo – poteče plným proudem. Po příchodu Pavel plácne Petru přes prdel, požaduje pusu. Potřebuje přihřát polívčičku. Petra přesto prská. Pavel podezřele přešlapuje, předává Petře puget pažitky. Petra pátrá, proč přišel pozdě? Protože, protože… prostě posral podvlíkačky, proto.

Pánové, pokračování příště…

Posted in Uncategorized | Leave a comment

Není nad to ukázat věci na příkladu

Narazila jsem na to někde na internetu a je to dobrá ukázka pro ty, kteří neustále remcají, že se má někdo lépe. Některým lidem nedochází, že kdyby to tak fungovalo, šlo by to od desíti k pěti a zlepšení by v takovém případě nikdy nepřišlo.

Americký profesor ekonomie na místní vysoké škole nenechal propadnout jediného studenta,ale jednou nechal propadnout rovnou celou třídu. Třída trvala na tom, že Obamův socialistický model funguje, že nikdo by neměl být chudý ani bohatý, všichni by měli být zhruba na stejné úrovni.

Profesor řekl: “…OK, uděláme v této třídě experiment Obamova plánu. Známky z jednotlivých testů zprůměrujeme a všichni tak budou dostávat stejnou známku jako je průměr třídy, takže nikdo nepropadne, ale nikdo ani nedostane za 1.”

Po prvním testu byly známky v průměru a každý student dostal za 2. Studenti, kteří tvrdě studovali, byli trochu zklamaní a studenti, kteří studovali málo, byli spokojení.

U dalšího testu studenti, kteří studovali málo, studovali ještě méně a ti, kteří studovali hodně, se rozhodli, že jim průměr stačí, takže i oni studovali málo. V tomto testu byl průměr 4! Nikdo nebyl spokojený.

Při třetí zkoušce byl průměr 5.

Jak zkoušky pokračovaly, průměr se nikdy výrazně nezvýšil, vše se zvrhlo v následné hašteření, obviňování a nadávky. Nikdo nechtěl studovat ve prospěch někoho jiného. K jejich velkému překvapení všichni propadli.

Profesor konstatoval, že socialismus už z principu nemůže fungovat, protože odměna za práci může být skvělá, lidé mohou mít motivaci uspět, ale když si vláda celou odměnu vezme, nikdo se nebude snažit nebo nebude chtít uspět.

Posted in Uncategorized | Leave a comment

Bbblogujuuu

Blogovat je moderní, proto jsem se v roce 2007 rozhodla, že se také zařadím do obce blogerské. Napsala jsem první článek, nastavila si pár kategorií, o čem bych mohla psát a tím veškeré aktivity skončily. Tedy kromě toho, že mi během dalšího roku přišly 4 emaily o komentářích (všechny spam).

Ale protože jsem hlava, která si občas na něco vzpomene (vlastně lžu, mám paměť na některé věci až moooc dobrou), vlezla jsem jednoho večera (minulý týden to bylo) na svůj blog. No, vlezla není to správné slovo. Spíš by se hodilo napsat, snažila jsem se vlézt. Světě div se, nepamatovala jsem si ani uživatelské jméno, ani heslo.
A jak obnovit heslo, když to po mně chce email a i to uživatelské jméno, které nevím? Naštěstí okolo zrovna prošla moje vyšší polovička s tím, že uživatelské jméno je vždycky stejné – “admin”. Tak hurá, první krok k návratu do WordPressu byl za mnou. Akorát ten vzhled byl dost předpotopní a k té verzi se ani nedal stáhnout žádný jiný template.

Takže moje “blogovací poprvé” bude zapomenuto a je tu nový blog, kde to rozjedu s naprosto s čistým štítem :-)

Posted in Uncategorized | Leave a comment